Horizon Walk
Člověk jako vertikála, hladina jako horizontála, zastavené lodě unášené proudem řeky. Prostředek individuálního pohybu v situaci kolektivního zastavení pro pohyb jediného aktéra.
Horizon Walk/Procházka po horizontu se odehrála na hladině Vltavy na spojnici dvou hlavních festivalových míst, byla viditelná z Libeňského mostu a obou břehů. Pomyslný dočasný most vznikl spojením patnácti lodí v jednu linii mezi dvěma břehy. Projekt byl koncipován jako performativní a dočasný, během krátké chvíle došlo ke spojení obou břehů. Po palubách zastavených lodí jsem přešla z jednoho břehu na druhý. Pootočením směru a dohodou o spolupráci se zrodil akt solidarity, který vytvořil nový potenciál prostoru.
Motivy a inspirace:
Fenomén dočasných nebo plovoucích mostů – propojení břehů, kultur, civilizací – je spojen s urgencí, pomocí, potřebou navázání spojení tam, kde stabilní infrastruktura selhává.
Hladiny moří v důsledku globálního oteplování stoupají, hladiny řek, jezer nebo například Mrtvého moře nebo Galilejského jezera klesají. Změnou vzniká potřeba promýšlení nových spojení.
Motiv přechodu hladiny se objevuje od Starého zákona, přes východní náboženství až do současné společnosti, vždy spojen s prvky utopie, vůlí a důvěrou ve vlastní schopnosti, ať už jsou okolnosti jakkoliv nevšední.
Performance se uskutečnila 16. června 2026 od 18:50 v rámci vernisáže sochařského festivalu M3.
Téma festivalu Vertikalita míst odkazovalo k pomyslnému spojení dvou lokalit – jámy v zemi vedle stadionu Sparta na Letné a pustého skeletu administrativní budovy na Palmovce. Web festivalu https://festivalm3.cz/
Projekt byl reakcí na dílo umělců Lodewijk Heylen a Ingrid Bay-Larsen, kteří se pokusili před několika lety vytvořit most z lodí ve stockholmském zálivu. Horizon Walk byla rozvinuta o další významy přechodem člověka z břehu na břeh.
Motiv lodi jako prostředku komunikace se v mé předchozí tvorbě objevuje opakovaně, navrhovaný projekt vnímám jako volné pokračování instalace 193 m n. m., realizované na terase DOXu v rámci výstavy Finalistů CJCH, 2009, kdy jsem použila loď jako metaforu cesty, možnosti uskutečnění touhy nebo snu.
(A. K.)
Poděkování: kapitánům a posádkám lodí z Českého Yacht Klubu, Staré plavby II, TJ Libeňský ostrov a kapitánům, kteří přijeli z Císařské louky a Slapské přehrady.
ARCHILOVE
kapitán Martin Řežábek / posádka Sylva Berglerová & Michal Pokorný
ARTEMIS
kapitán Karel Drašnar / posádka Kristýna Drašnar Andrlová, Jan Drašnar & Kristýna Drašnarová
BÁRKA
kapitán Jaroslav Vorel / posádka Milada Albrechtová & Jan Gebauer
CASCARUDA
kapitán Pavel Strnad / posádka Kateřina Mandová
ČERVEŇÁK
kapitán Martin Houska
GINA
kapitán Jirka Ledvinka / posádka Pavel Koubek
GRAND VIZIER
kapitán Lukáš Franek / posádka Adam Robinson Korecký
LA HABANA
kapitán Michal Christ / posádka Veronika Christová
LEON
kapitáni Mirka Frčková & Michal Frček
MIRABEL
kapitán Jirka Vystavěl / posádka Lucie, Violka & Valentýnka Vystavělovy
NIRVÁNA
kapitán Zdeněk Sünderhauf / posádka Jarka Brusnická, Eva Hokovská, Miriam & Zdeněk Chudomelovi
OLD JOHNNY
kapitáni Tomáš & Martina Cvikrovi, cvikrdesign.cz / posádka Berenika & Matyáš Cvikrovi
SOLARIS
kapitán Josef Chosé Valušiak / posádka Vendulka & Michal
SOLENE
kapitán David Korecký / posádka Oliver Andy Korecký, Lodewijk Heylen, Radek Krampl & Iveta Vychová
SVOBODA
kapitán Milan Macek