Alena Kotzmannová 

Instalace vychází z principu, že podvědomě máme tendenci číst obrazy a ilustrovat texty.

Oliva v martini se skládá z fotografií a textových záznamů. Autonomnost významu jednotlivých prvků instalace je zjemněna jejich propojením, jejich souvislost ale není zřejmá. Texty LV můžeme číst, můžeme si představovat obrazy, které v mysli vyvolávají. Stejně tak si můžeme prohlížet fotografie AK. V jejich propojení tušíme návaznost, kterou nabízejí, ale celkový dojem je jistá dočasná mapa. Mapa zaznamenávající setkání, jehož povaha a význam zůstává skrytý. Jedna vrstva může být sejmuta. V paměti však po ní zůstává stopa, která nás vrací k jednotlivým obrazům, vzkazům, důkazům…? Některé detaily si zapamatujeme, i když se zpočátku nezdály určující: servírujeme-li olivu v martini, není to totéž jako martini s olivou.

Texty:

• „...Zvolna začínám chápat, jak se asi cítí oliva v martini...“, Edith Jeřábková
• Mezi „s“ a „v“ je rozdíl, Jiří Ptáček, Nový prostor 302/2008
• Quiet drama, Dark studies from south of the border, Tony Ozuna, The Prague Post, 2008
• "...a zbytek si musíš dovyprávět sám", Martina Buláková